Ohledně dětí je normální se domlouvat, NE soudit, říká Mgr. Hana Hříbková
Právník Mgr. Hana Hříbková je zaměstnaná v obecně prospěšné společnosti Azylový dům pro ženy a matky s dětmi o.p.s. ve Vsetíně, kde působí jako odborník v Poradně pro rodinu. Bezplatně poskytuje klientům odborné sociální poradenství (mj. v oblasti rodinného práva, exekucí, trestního práva, dluhové poradenství), sepisuje návrhy na povolení oddlužení a poskytuje právní informace obětem trestných činů.
Za poslední cca dva roky doznalo řízení ve věcech péče o nezletilé děti u zdejšího Okresního soudu ve Vsetíně změn.
V čem změna spočívá?
Změna se uskutečnila ve změně přístupu a myšlení. Normální je se domlouvat a ne soudit. Toto heslo hezky vystihuje principy zavedené z přístupů tzv. cochemské praxe a sdíleného rodičovství.
Odborníci z obvodu zdejšího soudu (z řad soudců, pracovníků OSPOD, poraden z neziskového sektoru, intervenčního centra a dalších), absolvovali vzdělávání od špičkových odborných kapacit. Výsledkem je zavedená fungující interdisciplinární spolupráce a nastavení jednotného postupu. Smyslem je, aby rodiče převzali odpovědnost ohledně svých dětí a začali se domlouvat. My, zúčastnění odborníci, je v tom podporujeme a pomáháme jim.
Co přístup rodičů?
Po zavedení principů se většina rodičů v řízeních o úpravu péče, styku (často i výživného) nakonec je schopna dohodnout, někteří však až ve stádiu jednání na soudě. A soud může jejich dohodu schválit svým rozhodnutím.
Je na čase, aby se i u dalších rodičů začalo měnit jejich myšlení, že je prospěšné (a to nejvíce pro jejich děti), pokud budou schopni se na péči a styku ohledně jejich dítěte domluvit. A taky to, že vybudovat pěkný vztah i s rodičem, kterému dítě není svěřeno do péče, je pro dítě nenahraditelné. Proto je důležité, aby se dítě mohlo plnohodnotně stýkat i s tím druhým rodičem, který má také o své dítě zájem.
Je potřeba, aby si rodiče uvědomili, že donekonečna nemohou přehazovat odpovědnost. Zjednodušeně by se dalo říci, že řada rodičů donedávna zastávala postoj: „Dítě budu mít v péči já a ten druhý, ať je s ním co nejméně a nejlépe, ať mi zmizí z mého života. OSPODe a soude žádnou domluvu po nás nechtějte, vyřešte to za nás.“ Rodiče jsou ale přece ti, kdo své děti nejlépe znají a chtějí je mít šťastné, takže dohoda rodičů ohledně jejich dětí svůj význam má.
Jak to v praxi funguje a co rodičům může pomoci dospět k dohodě?
Pro rodiče byl vytvořen informativní leták „Rozhodování o úpravě poměrů nezletilých dětí“, který je rodičům k dispozici u všech zainteresovaných institucí (poradny, OSPOD, soud, zúčastnění advokáti) a je používán pro seznámení rodičů s tím, jak řízení ve věcech péče o nezletilé děti u Okresního soudu ve Vsetíně bude v praxi probíhat a vysvětluje rodičům, proč budou vedeni k uzavření dohody.
Od sepisu návrhu až do vydání rozhodnutí mohou rodiče využít k dosažení dohody například tyto instituty: poučení rodičů (tzv. edukace) o jejich rodičovské odpovědnosti a právech dítěte, mediace, sestavení rodičovského plánu, rozhovor u soudní tajemnice.
Dojde vždy k uzavření dohody mezi rodiči ve všech případech?
V případech domácího násilí z pochopitelných důvodů uzavírání dohody mezi rodiči nebývá vhodné a zpravidla upravuje poměry dětí soud svým rozhodnutím.
Pak tu máme ještě skupinu lidí, kteří to mají v rysech své osobnosti, že se prostě soudit potřebují, a to o cokoliv, kdykoliv, i o své děti a dohoda je pro ně něco nepřijatelného. Tam pak nezbývá, než aby soud rozhodl autoritativně.
Jaká je zpětná vazba?
Rodiče kladně vnímají rychlost řízení a to, že jsou vystaveni menšímu stresu, než kdyby se jejich konflikt vyostřil. Soud u rodičů, kteří jsou schopni dohody v zájmu dítěte, nemusí být zatěžován opakovanými soudními jednáními a opakovaně podávanými návrhy.
Mgr. Hana Hříbková, právník